kyssa

švédština

výslovnost

• IPA: [²(t)ɕʏsːa]
•  kyssa^{? • info}

sloveso

časování

(i)	aktivum	pasivum
infinitiv	kyssa	kyssas
přítomnost	kysser	kysses
préteritum	kysste	kysstes
supinum	kysst	kyssts
rozkazovací zp.	kyss	kysses

příčestí

Číslo	singulár		plurál/ urč. tvar
Rod	společný	střední
přítomné	kyssande
trpné	kysst	kysst	kyssta

význam

1. líbat, políbit
   • Hon kysste honom. – Políbila ho.