políbit

čeština

výslovnost

• IPA: [pɔliːbɪt]
•  políbit^{? • info}

dělení

• po-lí-bit

sloveso

• dokonavé
• tranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
budoucí čas	políbím	políbíš	políbí	políbíme	políbíte	políbí

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	polib	polibme	polibte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	políbil	políbila	políbilo	políbili	políbily	políbila
trpné	políben	políbena	políbeno	políbeni	políbeny	políbena

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
minulý	políbiv	políbivši	políbivše

význam

1. dát polibek
   • Na projev úcty jí políbil ruku.
   • Lhala by si, kdyby předstírala, že nechtěla aby ji Harry políbil. Opravdu políbil.

překlady

1. dát polibek

   • angličtina: kiss
   • francouzština: embrasser
   • italština: baciare
   • němčina: küssen
   • nizozemština: zoenen
   • ruština: поцеловать
   • slovenština: pobozkať
   • španělština: besar
   • švédština: kyssa

synonyma

1. (zastarale) pocelovat

související

• políbení
• líbat

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2011-07-14]. Heslo políbit.