ladino

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Možná hledáte Ladino.

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ˈladɪːnɔ]

dělení[editovat]

  • la-di-no

etymologie[editovat]

Pravděpodobně z nářeční podoby španělského latinolatinský, západoevropský, křesťanský, které z latinského Latinus.

podstatné jméno[editovat]

  • rod střední

skloňování (1)[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ ladino
genitiv ladina
dativ ladinu
akuzativ ladino
vokativ ladino
lokál ladinu
instrumentál ladinem

skloňování (2)[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ ladino ladino
genitiv ladino ladino
dativ ladino ladino
akuzativ ladino ladino
vokativ ladino ladino
lokál ladino ladino
instrumentál ladino ladino

význam[editovat]

  1. románský jazyk sefardských Židů
    • Významným počinem v dějinách diasporní sefardské literatury bylo v letech 1547 a 1553 vydání tzv. ferrarského překladu Bible, který převáděl Tanach do specifického jazyka odvozeného od španělštiny, který se v moderní odborné literatuře obvykle nazývá ladino.[1]
    • Kapela Kon Sira… se na svém prvním albu právě na sefardské písně, zpívané v jazyce ladino, zaměřuje.[2]
    • program: tradiční židovské písně v ladinu, hebrejštině a jidiš, sefardské a jemenské melodie, afroamerické spirituály, world music[3]
    • Sefardi si uchovali jazyk vycházející ze staré španělštiny – ladino[4]
    • Po dobytí Bosny a Hercegoviny Turky (1463, 1481) se rozvíjelo souběžně několik literatur: katolická chorvatská, psaná lidovým jazykem a zprvu cyrilicí, pak latinkou, příp. latinsky; (…) muslimská v národním jazyce a arabským písmem (tzv. ajamiado-literatura), ale i v turečtině, arabštině a perštině; od poloviny 16.stol. i židovská sefardská psaná tzv. ladinem (variantou španělštiny).[5]
    • Například jazykem sefardských Židů ladino dnes prý na světě aktivně mluví několik tisíc lidí.[6]
    • například slovo paz (mír, klid) je v ladinu používáno ve stejné významové šíři a ve stejných větných konstrukcích jako v hebrejštině slovo šalom[7]
    • Sefardští, tedy španělští Židé si do svých nových domovů přinesli nejen bohatou hebrejsky psanou literaturu, ale též svou hovorovou středověkou španělštinu, z níž se časem vyvinul jazyk zvaný ladino.[8]

překlady[editovat]

  1. jazyk Sefardů

externí odkazy[editovat]

  • Encyklopedický článek Ladino ve Wikipedii

poznámky[editovat]

  1. VINŠ, Petr Jan: Ladino a judeo-španělština. Smrt a znovuzrození diasporního jazyka. Maskil 5770/4, str. 11
  2. TESAŘ, Milan: Sefardské písně skupiny Kon Sira…
  3. Do Prahy se chystá nejznámější izraelský sbor, OperaPlus.cz, 6.října 2014
  4. KOKAISL, Petr. Geografie náboženství. Praha : Nostalgie, 2009. 264 s. ISBN 978-80-213-1935-6. S. 41.
  5. Eliška Chrobáková, Tomáš Zahradníček a kolektiv autorů: Malá ilustrovaná encyklopedie A-Ž, 1999, elektronická verze 2013, ISBN 978-80-903606-6-2
  6. MORAVČÍK, Jiří: Usmíření na svaté misi
  7. Časopis pro moderní filologii, Svazek 86,Vydání 1
  8. MAYER, Daniel: Sefardští Židé