laureát

čeština

výslovnost

• IPA: [laʊ̯rɛaːt]

dělení

• lau-reát

etymologie

Pochází z latinského výrazu laureātus — vavřínem ozdobený/ověnčený, odvozeného od laurea, laurus — vavřín.

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	laureát	laureáti
genitiv	laureáta	laureátů
dativ	laureátu / laureátovi	laureátům
akuzativ	laureáta	laureáty
vokativ	laureáte	laureáti
lokál	laureátu / laureátovi	laureátech
instrumentál	laureátem	laureáty

význam

1. osoba oceněná určitým vyznamenáním

překlady

1. oceněná osoba

   • angličtina: laureate
   • francouzština: lauréat m
   • ruština: лауреат m

synonyma

1. oceněný, nositel

související

• laureátka
• laureátský

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2013-10-30]. Heslo laureát.

externí odkazy

• Příruční slovník jazyka českého a kartotéka novočeského lexikálního archivu. Ústav pro jazyk český, 1935–1957. Heslo laureát.
• Kartotéka novočeského lexikálního archivu. ÚJČ, 1911–1991. Heslo laureát.