lintu
finština
[editovat]dělení
[editovat]- lin-tu
podstatné jméno
[editovat]skloňování
[editovat]| skloňování podle vzoru valo | ||
|---|---|---|
| Substantivum | singulár | plurál |
| nominativ | lintu | linnut |
| genitiv | linnun | lintujen |
| akuzativ | linnun lintu |
linnut |
| partitiv | lintua | lintuja |
| essiv | lintuna | lintuina |
| translativ | linnuksi | linnuiksi |
| inessiv | linnussa | linnuissa |
| elativ | linnusta | linnuista |
| illativ | lintuun | lintuihin |
| adessiv | linnulla | linnuilla |
| ablativ | linnulta | linnuilta |
| allativ | linnulle | linnuille |
| abessiv | linnutta | linnuitta |
| komitativ | — | lintuine |
| instruktiv | — | linnuin |
význam
[editovat]karelština
[editovat]podstatné jméno
[editovat]význam
[editovat]votština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [lintu]
dělení
[editovat]- lin-tu
podstatné jméno
[editovat]význam
[editovat]poznámky
[editovat]- ↑ TSVETKOV, Dmitri. Vadja keele grammatika. Tallinn : Eesti Keele Sihtasutus, 2008. ISBN 978-9985-79-216-2. S. 148. (estonsky, rusky)