literát
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [lɪtɛraːt]
dělení
[editovat]- li-te-rát
podstatné jméno
[editovat]- rod mužský životný
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | literát | literáti |
| genitiv | literáta | literátů |
| dativ | literátovi / literátu | literátům |
| akuzativ | literáta | literáty |
| vokativ | literáte | literáti |
| lokál | literátovi / literátu | literátech |
| instrumentál | literátem | literáty |
význam
[editovat]- ten, kdo je literárně činný
- Svatý rebe reb Mélech nenapsal žádného spisu. Jednou jej však navštívil jakýsi literát, který, jak už tací lidé bývají, nedovedl o ničem jiném hovořit než o svých dílech.[1]
překlady
[editovat]- literárně činný
- francouzština: littéraire m
související
[editovat]poznámky
[editovat]- ↑ LANGER, Jiří. Devět bran Chasidů tajemství. 2. vyd. Praha : Československý spisovatel, 1965. S. 153.
