loupežník

čeština

výslovnost

• IPA: [lɔʊ̯pɛʒɲiːk]

dělení

• lou-pež-ník

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	loupežník	loupežníci
genitiv	loupežníka	loupežníků
dativ	loupežníkovi / loupežníku	loupežníkům
akuzativ	loupežníka	loupežníky
vokativ	loupežníku	loupežníci
lokál	loupežníkovi / loupežníku	loupežnících
instrumentál	loupežníkem	loupežníky

význam

1. osoba páchající loupeže, většinou v terénu a s užitím násilí
   • Páni loupežníci si tryskem odvezli bedničku s jedem na trávení kojotů a zatoulaných stepních psů!

překlady

1. • angličtina: robber
   • němčina: Räuber m
   • španělština: bandido m

související

• loupežnice
• loupežníček
• loupežnický
• loupež
• loupit

poznámky

Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2015-05-03]. Heslo loupežník.

externí odkazy

• Rozcestník Loupežník ve Wikipedii