měřicí

Možná hledáte měřici nebo měřící.

čeština

výslovnost

• IPA: [mɲɛr̝ɪt͡siː]

dělení

• mě-ři-cí

podstatné jméno

• rod ženský

význam

1. instrumentál singuláru substantiva měřice
   • „Měřice půjčit?“ rozesmál se boháč, „co pak ty budeš s měřicí činit?“ — Bratr zcela klidně odpověděl: „Soused mi byl měřici žita dlužen, nyní mi ji oplatil, rád bych si je přeměřil.“

přídavné jméno

• měkké

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	měřicí	měřicí	měřicí	měřicí	měřicí	měřicí	měřicí	měřicí
genitiv	měřicího	měřicího	měřicí	měřicího	měřicích	měřicích	měřicích	měřicích
dativ	měřicímu	měřicímu	měřicí	měřicímu	měřicím	měřicím	měřicím	měřicím
akuzativ	měřicího	měřicí	měřicí	měřicí	měřicí	měřicí	měřicí	měřicí
vokativ	měřicí	měřicí	měřicí	měřicí	měřicí	měřicí	měřicí	měřicí
lokál	měřicím	měřicím	měřicí	měřicím	měřicích	měřicích	měřicích	měřicích
instrumentál	měřicím	měřicím	měřicí	měřicím	měřicími	měřicími	měřicími	měřicími

význam

1. určený k měření
   • Laboratoř je vybavena nejmodernější měřicí technikou.