mandibulární

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [mandɪbʊlaːrɲiː]

dělení[editovat]

  • man-di-bu-lár-ní

přídavné jméno[editovat]

  • měkké

skloňování[editovat]

Číslo singulár plurál
Rod mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední
nominativ mandibulární mandibulární mandibulární mandibulární mandibulární mandibulární mandibulární mandibulární
genitiv mandibulárního mandibulárního mandibulární mandibulárního mandibulárních mandibulárních mandibulárních mandibulárních
dativ mandibulárnímu mandibulárnímu mandibulární mandibulárnímu mandibulárním mandibulárním mandibulárním mandibulárním
akuzativ mandibulárního mandibulární mandibulární mandibulární mandibulární mandibulární mandibulární mandibulární
vokativ mandibulární mandibulární mandibulární mandibulární mandibulární mandibulární mandibulární mandibulární
lokál mandibulárním mandibulárním mandibulární mandibulárním mandibulárních mandibulárních mandibulárních mandibulárních
instrumentál mandibulárním mandibulárním mandibulární mandibulárním mandibulárními mandibulárními mandibulárními mandibulárními

význam[editovat]

  1. vztahující se k dolní čelisti
    • Z mozku vychází nerv pro přední tykadla. Jícnové commissury dávají vznik nervům pro druhá tykadla. Na basi horního pysku nasedá na mozek ganglion retrooesophageální, z něhož vzniká nerv pro horní pysk; pak následuje ganglion mandibulární s commissurou,...[1]

překlady[editovat]

  1. vztahující se k dolní čelisti

poznámky[editovat]

  1. THON, Karel. Perloočky. In Ottův slovník naučný. Praha : J. Otto, 1902. Dostupné: <s:Ottův slovník naučný/Perloočky>. Díl 19, s. 490–492.