manere

latina

sloveso

• 2. konjugace (e-kmeny)
• intranzitivní

časování

Čas	Osoba	Aktivum	Pasivum
Infinitiv	–	manēre	manērī
Prézens sg.	1.	maneō
	2.	manēs
	3.	manet	manētur
Prézens pl.	1.	manēmus
	2.	manētis
	3.	manent
Imperativ sg.	2.	manē!	–
Imperativ pl..	2.	manēte!	–
Imperfektum sg.	1.	manēbam
	2.	manēbās
	3.	manēbat	manēbātur
Imperfektum pl.	1.	manēbāmus
	2.	manēbātis
	3.	manēbant
Futurum sg. (první)	1.	manēbō
	2.	manēbis
	3.	manēbit	manēbitur
Futurum pl. (první)	1.	manēbimus
	2.	manēbitis
	3.	manēbunt
Konjunktiv imperfekta sg.	1.	manērem
	2.	manērēs
	3.	manēret	manērētur
Konjunktiv imperfekta pl.	1.	manērēmus
	2.	manērētis
	3.	manērent

význam

1. zůstávat, prodlévat
   • Manēbitisne nōbīscum? – Zůstanete tu s námi?
   • Littera scrīpta manet. – Co je psáno, to je dáno.

synonyma

1. (částečně) morari

související

• mansio
• remanere
• permanere
• manebit
• immanere
• mansisti