mejt

čeština

výslovnost

• IPA: [mɛɪ̯t]

dělení

• mejt

sloveso

• tranzitivní
• nedokonavé

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	meju	meješ	meje	mejeme	mejete	mejou

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	mej	mejme	mejte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	myl	myla	mylo	myli	myly	myla
trpné	mytej	myta	myto	myti	myty	myta

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	meje	mejíc	mejíce

význam

1. (hovorově, v obecném jazyce, nářečně) mýt

související

• mejem
• mejdlo
• umejt