mianownik

Z Wikislovníku
Přejít na: navigace, hledání

polština[editovat]

výslovnost[editovat]

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ mianownik mianowniki
genitiv mianownika mianowników
dativ mianownikowi mianownikom
akuzativ mianownik mianowniki
instrumentál mianownikiem mianownikami
lokál mianowniku mianownikach
vokativ mianowniku mianowniki

význam[editovat]

  1. nominativ
    • Mianownik jest formą wyrazu podawaną w słownikach. – Nominativ je forma výrazu uváděná ve slovnících.
  2. (v matematice) jmenovatel
    • W matematyce mianownik musi być różny od zera. – V matematice musí být jmenovatel různý od nuly.
    • wspólny mianownik – společný jmenovatel

synonyma[editovat]

  1. nominatiwus, nominativus, nominatyw
  2. dzielnik

antonyma[editovat]

  1. licznik

související[editovat]