nominativ

Z Wikislovníku
Přejít na: navigace, hledání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [nɔmɪnatɪf]

dělení[editovat]

  • no-mi-na-tiv

etymologie[editovat]

Z latinského nominativus casus od nominare = nazývat.

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský neživotný

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ nominativ nominativy
genitiv nominativu nominativů
dativ nominativu nominativům
akuzativ nominativ nominativy
vokativ nominative nominativy
lokál nominativu nominativech
instrumentál nominativem nominativy

význam[editovat]

  1. pád vyjadřující základní tvar jména, obvykle je označován jako první
    • nominativ singuláru, nominativ plurálu

překlady[editovat]

mluvnický pád

synonyma[editovat]

  1. první pád

související[editovat]

norština (bokmål)[editovat]

podstatné jméno[editovat]

význam[editovat]

  1. nominativ

norština (nynorsk)[editovat]

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský

význam[editovat]

  1. nominativ

synonyma[editovat]

  1. nemnefall

švédština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [nʊmɪnaˈtiːv]

podstatné jméno[editovat]

  • rod společný

skloňování[editovat]

Substantivum (i) singulár plurál
neurč. urč. neurč. urč.
nominativ nominativ nominativen nominativer nominativerna
genitiv nominativs nominativens nominativers nominativernas

význam[editovat]

  1. nominativ

externí odkazy[editovat]

  • Encyklopedický článek Nominativ ve Wikipedii