milec

čeština

výslovnost

• IPA: [mɪlɛt͡s]

dělení

• mi-lec

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	milec	milci
genitiv	milce	milců
dativ	milci	milcům
akuzativ	milce	milce
vokativ	milče	milci
lokál	milci	milcích
instrumentál	milcem	milci

význam

1. (zastarale, hanlivě) někoho oblíbený člověk
   • Václavovi milci říkali vždy to, co král chtěl slyšet.

překlady

1. oblíbenec

   • angličtina: minion, pet, favorite
   • francouzština: chouchou m
   • ruština: любимец m

synonyma

1. oblíbenec, favorit, protéžé

související

• milý
• miláček
• milovat
• staromilec