milence
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [mɪlɛnt͡sɛ]
dělení
[editovat]- mi-len-ce
podstatné jméno (1)
[editovat]- rod mužský životný
význam
[editovat]- genitiv singuláru substantiva milenec
- Z romantického milence udělal se všední, praktický člověk.[1]
- akuzativ singuláru substantiva milenec
- akuzativ plurálu substantiva milenec
podstatné jméno (2)
[editovat]- rod ženský
význam
[editovat]- dativ singuláru substantiva milenka
- lokál singuláru substantiva milenka
- Poškrábaný Gusta se vzpamatoval nejdříve a se zuřivým výkřikem se vztekle hnal po své bývalé milence.[2]
poznámky
[editovat]- ↑ Josef Kajetán Tyl: Pepíček a Pepička
- ↑ Ladislav Stroupežnický: Gusta a Véna