milenec

čeština

výslovnost

• IPA: [mɪlɛnɛt͡s]

dělení

• mi-le-nec

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	milenec	milenci
genitiv	milence	milenců
dativ	milenci / milencovi	milencům
akuzativ	milence	milence
vokativ	milenče	milenci
lokál	milenci / milencovi	milencích
instrumentál	milencem	milenci

význam

1. muž v milostném vztahu k ženě
   • »To jste vy, Alois ?« otázala se milence, kterýž dosud překvapením promluvití nemohl. »Na koho čekáte?« »Inu, můj bože, na vás, Katynko!« odpověděl stísněně milenec.
2. (v plurálu) dvojice osob ve vzájemném milostném vztahu

překlady

1. muž v milostném vztahu

   • angličtina: lover
   • francouzština: amant m
   • němčina: Liebhaber m, Geliebte m, Liebste m
   • polština: kochanek m
   • romština: pirano m
   • ruština: любовник m
   • slovenština: milenec m
   • španělština: amante m, querido m
2. —

synonyma

1. milý, milovník
2. –

antonyma

1. nenávistník
2. –

související

• milenka
• milenecký
• milovat

externí odkazy

• Článek Milenec ve Wikipedii