milenec

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [mɪlɛnɛt͡s]

dělení[editovat]

  • mi-le-nec

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský životný

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ milenec milenci
genitiv milence milenců
dativ milenci / milencovi milencům
akuzativ milence milence
vokativ milenče milenci
lokál milenci / milencovi milencích
instrumentál milencem milenci

význam[editovat]

  1. muž v milostném vztahu k ženě
    • »To jste vy, Alois ?« otázala se milence, kterýž dosud překvapením promluvití nemohl. »Na koho čekáte?« »Inu, můj bože, na vás, Katynko!« odpověděl stísněně milenec.[1]
  2. (v plurálu) dvojice osob ve vzájemném milostném vztahu

překlady[editovat]

  1. muž v milostném vztahu

synonyma[editovat]

  1. milý, milovník

antonyma[editovat]

  1. nenávistník

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. Ignát Hermann: Z pražských zákoutí

externí odkazy[editovat]

  • Encyklopedický článek Milenec ve Wikipedii