mindž

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]

dělení

[editovat]
  • mindž

podstatné jméno

[editovat]
  • rod ženský

význam

[editovat]
  1. genitiv množného čísla substantiva mindža

romština

[editovat]

výslovnost

[editovat]

dělení

[editovat]
  • mindž

varianta zápisu

[editovat]

etymologie

[editovat]

Pravděpodobně vychází ze sanskrtského मध्यstřed, prostředek, střední část těla, srovnej např. pandžábské ਮੰਝ. Podle jiné hypotézy převzetím staroarménského մէջslabiny, břicho, vnitřek, střed. V obou těchto případech je původem předpokládané praindoevropské *médʰyos„středni, střed“, srovnej tedy, o trošku vzdáleněji, i např. latinské medius, starořecké μέσος či německé Mitte. Ještě podle jiné hypotézy vychází z (nedoloženého) indoárijského kořene *Hmáyźʰas, který z předpokládaného praindoevropského *h₃meyǵʰ-, obou označujících močení. Takto pak příbuzné např. se sanskrtským मेहmoč či latinským slovesem mingĕremočit. Tedy orgán či část těla, kterou se močí.

podstatné jméno

[editovat]
  • rod ženský

skloňování

[editovat]
Substantivum singulár plurál
nominativ mindž mindža
vokativ mindžije mindžale
akuzativ mindž mindža
dativ mindžake mindženge
lokativ mindžate mindžende
instrumentál mindžaha mindženca
ablativ mindžatar mindžendar
genitiv mindžakero
mindžakeri
mindžakere
mindžengero
mindžengeri
mindžengere

význam

[editovat]
  1. ženské přirození

externí odkazy

[editovat]