mocněnec
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [ˈmot͡sɲɛnɛt͡s]
dělení
[editovat]- moc-ně-nec
podstatné jméno
[editovat]skloňování (1)
[editovat]- rod mužský životný
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | mocněnec | mocněnci |
| genitiv | mocněnce | mocněnců |
| dativ | mocněnci | mocněncům |
| akuzativ | mocněnce | mocněnce |
| vokativ | mocněnče | mocněnci |
| lokál | mocněnci | mocněncích |
| instrumentál | mocněncem | mocněnci |
skloňování (2)
[editovat]- rod mužský neživotný
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | mocněnec | mocněnce |
| genitiv | mocněnce | mocněnců |
| dativ | mocněnci | mocněncům |
| akuzativ | mocněnec | mocněnce |
| vokativ | mocněnci | mocněnce |
| lokál | mocněnci | mocněncích |
| instrumentál | mocněncem | mocněnci |