mohovitý

čeština

výslovnost

• IPA: [mɔɦɔvɪtiː]

dělení

• mo-ho-vi-tý

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	mohovitý	mohovitý	mohovitá	mohovité	mohovití	mohovité	mohovité	mohovitá
genitiv	mohovitého	mohovitého	mohovité	mohovitého	mohovitých	mohovitých	mohovitých	mohovitých
dativ	mohovitému	mohovitému	mohovité	mohovitému	mohovitým	mohovitým	mohovitým	mohovitým
akuzativ	mohovitého	mohovitý	mohovitou	mohovité	mohovité	mohovité	mohovité	mohovitá
vokativ	mohovitý	mohovitý	mohovitá	mohovité	mohovití	mohovité	mohovité	mohovitá
lokál	mohovitém	mohovitém	mohovité	mohovitém	mohovitých	mohovitých	mohovitých	mohovitých
instrumentál	mohovitým	mohovitým	mohovitou	mohovitým	mohovitými	mohovitými	mohovitými	mohovitými

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	mohovitý
komparativ	mohovitější
superlativ	nejmohovitější

význam

1. (poněkud zastarale) bohatý, majetný, movitý

synonyma

1. bohatý, majetný, movitý, zámožný

antonyma

1. nebohatý, nemajetný, nezámožný, chudý, chudobný, nuzný

překlady

1. bohatý

   • angličtina: affluent
   • němčina: wohlhabend

související

• movitý

externí odkazy

• Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971. Heslo mohovitý.