mono-

čeština

výslovnost

• IPA: [mɔnɔ]

dělení

• mo-no-

varianty

• mon- (před samohláskou a před „h“)

etymologie

Ze starořeckého μόνος (monos) — jeden, jediný, ojedinělý, samotný, osamělý.

předpona

význam

1. jediný
   • monochromatický – jednobarevný
   • monarchie – státní zřízení vyznačující se vládou jedné osoby, panovníka
2. (v chemii) označující sloučeniny jednou substituované nebo vyskytující se v jednoduchém molekulárním stavu
   • monohydráty – jednovodé sloučeniny, sloučeniny obsahující jednu molekulu vody

překlady

1. jediný

   • angličtina: mono-
   • francouzština: mono-
   • italština: mono-
   • němčina: Mono-
   • ruština: моно-
   • slovenština: mono-
2. v chemii

synonyma

1. uni-, jedno-

antonyma

1. poly-, multi-