monotónní

čeština

výslovnost

• IPA: [mɔnɔtɔːɲiː]

dělení

• mo-no-tón-ní

přídavné jméno

• měkké

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	monotónní	monotónní	monotónní	monotónní	monotónní	monotónní	monotónní	monotónní
genitiv	monotónního	monotónního	monotónní	monotónního	monotónních	monotónních	monotónních	monotónních
dativ	monotónnímu	monotónnímu	monotónní	monotónnímu	monotónním	monotónním	monotónním	monotónním
akuzativ	monotónního	monotónní	monotónní	monotónní	monotónní	monotónní	monotónní	monotónní
vokativ	monotónní	monotónní	monotónní	monotónní	monotónní	monotónní	monotónní	monotónní
lokál	monotónním	monotónním	monotónní	monotónním	monotónních	monotónních	monotónních	monotónních
instrumentál	monotónním	monotónním	monotónní	monotónním	monotónními	monotónními	monotónními	monotónními

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	monotónní
komparativ	monotónnější
superlativ	nejmonotónnější

význam

1. v čase neměnný (zvuk)
   • V kabině letadla bylo slyšet jen monotónní vrčení motoru.
2. dokola se opakující (činnost)
   • Práce v továrně byla monotónní, namáhavá a nudná.
3. (v matematice) v celém oboru rostoucí či klesající (funkce nebo posloupnost)

překlady

1. monotónní zvuk

   • angličtina: monotonous
   • francouzština: monotone
   • němčina: monoton
   • slovenština: monotónny
2. monotónní činnost

   • angličtina: monotonous
   • slovenština: monotónny
3. monotónní funkce

   • angličtina: monotonic
   • francouzština: monotone
   • němčina: monoton
   • slovenština: monotónny

synonyma

1. nepřetržitý, neustálý, ustavičný
2. jednotvárný
3. —

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2011-01-27]. Heslo monotónní.