muncușoară

rumunština

výslovnost

IPA: [muŋ.ku'ʃo̯a.rə]

etymologie

Zdrobňovací příponou -ușoară k podstatnému jménu muncă, které přes některý slovanský jazyk z předpokládaného praslovanského *mǫka. Srovnej např. české muka, mučit.

substantivum

rod ženský

význam

(zdrobněle) prácička, džobík, melouch

související

muncă
munci