mus

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Možná hledáte Mus.

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

dělení[editovat]

  • mus

podstatné jméno (1)[editovat]

  • rod mužský neživotný

skloňování[editovat]

pád \ číslo jednotné množné
nominativ mus musy
genitiv musu musů
dativ musu musům
akuzativ mus musy
vokativ muse musy
lokál musu musech
instrumentál musem musy

význam[editovat]

  1. (v obecném jazyce) nutnost, povinnost[1]
    • I dnes ještě vystupuju na veřejnost moc nerad a jen z musu.[2]

podstatné jméno (2)[editovat]

  • rod ženský

význam[editovat]

  1. genitiv plurálu substantiva musa
    • Tu střásal athleta se štíhlých údů prach a křiknul: „Zanechme let olympických drah, ve vzduchu vítězném sbor labutí se tísní, sem bohu, sbory mus jenž k bídné zemi sved’, sem bohu souzvuku a světla každý květ, sem palem ratolesti s písní.“[3]

latina[editovat]

výslovnost[editovat]

etymologie[editovat]

Přes praitaličtinu z předpokládaného praindoevropského *múh₂s. Srovnej např. starořecké μῦς, ruské мышь či německé Maus téhož zoologického významu.

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ mūs mūrēs
genitiv mūrǐs mūrium
dativ mūrī mūribus
akuzativ mūrem mūrēs
vokativ mūs mūrēs
ablativ mūre mūribus

význam[editovat]

  1. myš, myšák
  2. (zřídka, básnicky) sval

synonyma[editovat]

  1. vir
  2. lacertus, (neutrálně, v anatomii) musculus

související[editovat]

švédština[editovat]

výslovnost[editovat]

podstatné jméno[editovat]

  • rod společný

skloňování[editovat]

Substantivum (i) singulár plurál
neurč. urč. neurč. urč.
nominativ mus musen möss mössen
genitiv mus musens möss mössens

význam[editovat]

  1. myš

fráze a idiomy[editovat]

poznámky[editovat]

  1. Příruční slovník jazyka českého a kartotéka novočeského lexikálního archivu. Ústav pro jazyk český, 1935-1957, [cit. 2015-03-31]. Heslo mus.
  2. Karel Čapek: Hovory s T. G. Masarykem
  3. Édouard Schuré: Dionysos, překlad Jaroslav Vrchlický