musieć

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

polština

[editovat]

výslovnost

[editovat]

sloveso

[editovat]
  • nedokonavé
  • modální

časování

[editovat]
oznamovací způsob
Přítomný čas
Osoba Singulár Plurál
1. muszę musimy
2. musisz musicie
3. musi muszą
Minulý čas
Osoba Singulár Plurál
mužský ženský střední mužský osobní ženský střední
1. musiałem musiałam musiałom musieliśmy musiałyśmy
2. musiałeś musiałaś musiałoś musieliście musiałyście
3. musiał musiała musiało musieli musiały

význam

[editovat]
  1. muset
    • Muszę iść. – Musím už jít.
    • Musicie zabrać ze sobą zapasy na drogę, inaczej będziecie głodni. – Musíte si s sebou vzít zásoby na cestu, jinak budete mít hlad.[1]

synonyma

[editovat]
  1. potrzebować

související

[editovat]

poznámky

[editovat]
  1. převzato z polského Wikisłowniku