musim

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ˈmʊsɪm]

sloveso[editovat]

  • nedokonavé
  • modální

význam[editovat]

  1. (v obecném jazyce, nářečně) první osoba čísla jednotného času přítomného slovesa muset, musit
    • Pěknou ženu mlaďoučkou, jako anděl hezoučkou, jako cukr slaďoučkou, jak herbáví heboučkou. Takovou já mít musim, o to já se pokusim: kdybych i měl v ráji hledat, já ji najíti musim.

synonyma[editovat]

  1. mušim