Přeskočit na obsah

musit

Z Wikislovníku

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [ˈmʊ.sɪt]

dělení

[editovat]
  • mu-sit

varianty

[editovat]

sloveso

[editovat]
  • nedokonavé
  • způsobové

časování

[editovat]
Oznamovací způsob
osoba číslo jednotné číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
přítomný čas musím musíš musí musíme musíte musejí / musí
Příčestí
rod číslo jednotné číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
činné musel / musil musela / musila muselo / musilo museli / musili musely / musily musela / musila
Přechodníky
rod číslo jednotné číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
přítomný museje musejíc musejíce

význam

[editovat]
  1. (musit + infinitiv) (zřídka) muset; jako modální sloveso vyjadřuje nutnost, povinnost či potřebu něco udělat, podléhat závazku či potřebě
    • Musím jít na záchod.
  2. (zřídka) muset; vyjadřuje jistotu mluvčího či velkou pravděpodobnost
    • Musí tě mít rád, jinak by to neudělal.

překlady

[editovat]
  1. nutnost konat
  2. vyjádření pravděpodobnosti

související

[editovat]

přísloví, rčení a pořekadla

[editovat]

poznámky

[editovat]