měřicí

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Možná hledáte měřici nebo měřící.

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [mɲɛr̝ɪt͡siː]

dělení

[editovat]
  • mě-ři-cí

podstatné jméno

[editovat]
  • rod ženský

význam

[editovat]
  1. instrumentál singuláru substantiva měřice
    • „Měřice půjčit?“ rozesmál se boháč, „co pak ty budeš s měřicí činit?“ — Bratr zcela klidně odpověděl: „Soused mi byl měřici žita dlužen, nyní mi ji oplatil, rád bych si je přeměřil.“[1]

přídavné jméno

[editovat]
  • měkké

skloňování

[editovat]
číslo jednotné množné
pád \ rod mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední
nominativ měřicí měřicí měřicí měřicí měřicí měřicí měřicí měřicí
genitiv měřicího měřicího měřicí měřicího měřicích měřicích měřicích měřicích
dativ měřicímu měřicímu měřicí měřicímu měřicím měřicím měřicím měřicím
akuzativ měřicího měřicí měřicí měřicí měřicí měřicí měřicí měřicí
vokativ měřicí měřicí měřicí měřicí měřicí měřicí měřicí měřicí
lokál měřicím měřicím měřicí měřicím měřicích měřicích měřicích měřicích
instrumentál měřicím měřicím měřicí měřicím měřicími měřicími měřicími měřicími

význam

[editovat]
  1. určený k měření
    • Laboratoř je vybavena nejmodernější měřicí technikou.

poznámky

[editovat]
  1. Skleněný vrch. In BARTOŠ, František. Domácí čítanka. Brno : Dědictví sv. Cyrilla a Methoděje, 1900. S. 223.