náhorní

čeština

výslovnost

• IPA: [naːɦɔrɲiː]

dělení

• ná-hor-ní

přídavné jméno

• měkké

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	náhorní	náhorní	náhorní	náhorní	náhorní	náhorní	náhorní	náhorní
genitiv	náhorního	náhorního	náhorní	náhorního	náhorních	náhorních	náhorních	náhorních
dativ	náhornímu	náhornímu	náhorní	náhornímu	náhorním	náhorním	náhorním	náhorním
akuzativ	náhorního	náhorní	náhorní	náhorní	náhorní	náhorní	náhorní	náhorní
vokativ	náhorní	náhorní	náhorní	náhorní	náhorní	náhorní	náhorní	náhorní
lokál	náhorním	náhorním	náhorní	náhorním	náhorních	náhorních	náhorních	náhorních
instrumentál	náhorním	náhorním	náhorní	náhorním	náhorními	náhorními	náhorními	náhorními

význam

1. nalézající se ve velké nadmořské výšce

překlady

1. nalézající se ve velké nadmořské výšce

   • němčina: Hoch-
   • slovenština: náhorný