nantský
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [nantskiː]
dělení
[editovat]- nant-ský
přídavné jméno
[editovat]- tvrdé
skloňování
[editovat]| číslo | jednotné | množné | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| pád \ rod | mužský životný |
mužský neživotný |
ženský | střední | mužský životný |
mužský neživotný |
ženský | střední |
| nominativ | nantský | nantský | nantská | nantské | nantští | nantské | nantské | nantská |
| genitiv | nantského | nantského | nantské | nantského | nantských | nantských | nantských | nantských |
| dativ | nantskému | nantskému | nantské | nantskému | nantským | nantským | nantským | nantským |
| akuzativ | nantského | nantský | nantskou | nantské | nantské | nantské | nantské | nantská |
| vokativ | nantský | nantský | nantská | nantské | nantští | nantské | nantské | nantská |
| lokál | nantském | nantském | nantské | nantském | nantských | nantských | nantských | nantských |
| instrumentál | nantským | nantským | nantskou | nantským | nantskými | nantskými | nantskými | nantskými |
význam
[editovat]- vztahující se k Nantes
- Nérac připomíná se nejprve r. 1011, r. 1306 stali se vlastníky města pánové d’Albret, v XVI. stol. pak princové z Béarnu, 28. ún. 1579 byl zde ujednán mír mezi katolíky a evangelíky, velkého významu nabylo město za Jindřicha IV., avšak po dobytí vojskem Ludvíka XIII. a odvolání ediktu nantského úplně upadlo.[1]
poznámky
[editovat]- ↑ Nérac. In Ottův slovník naučný. Praha : J. Otto, 1902. s:Ottův slovník naučný/Nérac Díl 18, s. 206-207.