natura

Možná hledáte nátura, natūra, natûra, natüra, natură, naturą, natūrą, -natura, Natura, Natura- nebo náttúra.

latina

etymologie

Původně budoucí participium (příčestí) od deponentního slovesa *nasci* („rodit se, vznikat“). Doslovný původní význam je tedy „to, co se má narodit“ nebo „to, co má vzniknout“.

výslovnost

• (klasická) IPA: naˈtuːra
• (církevní) IPA: naˈtuːra

podstatné jméno

• rod ženský (femininum)
• 1. deklinace (ā-kmeny)

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	nātūra	nātūrae
genitiv	nātūrae	nātūrārum
dativ	nātūrae	nātūrīs
akuzativ	nātūram	nātūrās
vokativ	nātūra	nātūrae
ablativ	nātūrā	nātūrīs

význam

1. příroda, vesmír, přirozený svět
   • Natura est miraculum diei cotidiani. – Příroda je zázrak všedního dne.
2. přirozenost, povaha, vlastnost, charakter
3. vzhled, tvar

synonyma

1. universum, mundus
2. ingenium, indoles, morus

=

související

• naturalis
• nasci
• natus

polština

výslovnost

• IPA: [naˈtura]
• natura^ⓘ

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	natura	—
genitiv	natury	—
dativ	naturze	—
akuzativ	naturę	—
instrumentál	naturą	—
lokál	naturze	—
vokativ	naturo	—

význam

1. příroda
2. svět (včetně vesmíru)

synonyma

1. przyroda
2. wszechświat

příklady

1. Chętnie spędzam wolny czas na łonie natury. – Rád trávím volný čas v lůně přírody.
2. Człowiek stara się przekształcać naturę, ale przekształca samego siebie. – Člověk se snaží přetvářet přírodu, ale přetváří sám sebe.

související

• naturalny
• naturalnie
• naturalność