nebeklíč
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [nɛbɛkliːt͡ʃ]
dělení
[editovat]- ne-be-klíč
etymologie
[editovat]varianty
[editovat]- (řidčeji) nebesklíč
podstatné jméno
[editovat]- rod mužský neživotný
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | nebeklíč | nebeklíče |
| genitiv | nebeklíče | nebeklíčů |
| dativ | nebeklíči | nebeklíčům |
| akuzativ | nebeklíč | nebeklíče |
| vokativ | nebeklíči | nebeklíče |
| lokál | nebeklíči | nebeklíčích |
| instrumentál | nebeklíčem | nebeklíči |
význam
[editovat]- stará modlitební kniha[1]
- Až dosud spokojeně vytahoval při mši svaté v neděli „malý nebeklíč“ a klidně z něho buď zpíval aneb modlitbu za modlitbou odříkával tak, jak mše postupovala.[2]
související
[editovat]poznámky
[editovat]- ↑ Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971, [cit. 2014-01-15]. Heslo nebeklíč.
- ↑ Jindřich Šimon Baar: Jan Cimbura