nedopouští

Možná hledáte neodpouští.

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈnɛdɔpɔʊ̯ʃciː]

dělení

• ne-do-pouš-tí

sloveso

• nedokonavé

význam

1. třetí osoba jednotného čísla přítomného času záporného oznamovacího způsobu slovesa dopouštět
   • Od dob, kdy láska krutá otrávila mi žárem svým hruď něžnou poprvé, ten božský oheň srdce moje rve a nedopouští, abych klidně žila . Ať námaha je družkou mého díla, ať hrozí mi mocnosti ničivé, ať krutá smrt mne v náruč svoji zve, přec v srdci mém žhne stále tatáž síla
   • Stalo se něco v její rodině? Byla obviněna z trestného činu? (Uvažovala z jakého, ale nemohla na nic přijít. V Ústavu pro jazyk český se člověk nedopouští trestných činů příliš snadno.) Do tří hodin zbývalo ještě dobrých sto osmdesát šest minut.
2. třetí osoba množného čísla přítomného času záporného oznamovacího způsobu slovesa dopouštět
   • Do roku 1997 většina obyvatel věřila, že politici se nedopouští větších chyb, což se ukázalo jako naivní představa ve chvíli, kdy se provalilo, že ODS brala úplatky. Rozpadl se kabinet, který disponoval až 60procentní podporou, takovou už nikdo později nezíská. To byl konec idealistické představy, že politikům lze bezmezně důvěřovat.

související

• dopouští
• nedopustí
• nepouští
• nedopouštěl