Ticho, ticho, bouře divá! neruš tento svatý chrám; klekni, noho, kroků chtivá zde se modlí seraf sám![1]
Oprchalé terče slunečnice kloní, astro, květem bílým i ty zemi skrop! Zhasla šalba mládí — co je nám již po ní! Noho, zticha šlap do resignace stop.[2]