novinka

čeština

výslovnost

• IPA: [nɔvɪŋka]

dělení

• no-vin-ka

etymologie

Zdrobnělina substantiva novina prostřednictvím přípony -ka.

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	novinka	novinky
genitiv	novinky	novinek
dativ	novince	novinkám
akuzativ	novinku	novinky
vokativ	novinko	novinky
lokál	novince	novinkách
instrumentál	novinkou	novinkami

význam

1. (zdrobněle) novina, nová zpráva o něčem
   • V tu časnou chvíli byla již všecka ves vzhůru. Novinka o vojsku rozlétla se do všech koutů.
2. něco nového, poutavého, nová věc
   • Tak se to ovšem neděje; je-li kus přijat, musí se v divadle po jistou dobu uležet; nabývá tím větší zralosti a jaksi načpí divadlem. Musí nějakou dobu ležet také proto, aby se mohl pak ohlašovat jako „dychtivě očekávaná novinka“.

překlady

1. • hornolužická srbština: nowinka
   • polština: nowinka
2. —

synonyma

1. novina
2. novota

související

• novinečka
• novinkový
• novina
• noviny

externí odkazy

• Téma Novinka ve Wikicitátech