oštěpař

čeština

výslovnost

• IPA: [ɔʃcɛpar̝̊]

dělení

• oš-tě-pař

etymologie

Ze substantiva oštěp a přípony -ař.

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	oštěpař	oštěpaři
genitiv	oštěpaře	oštěpařů
dativ	oštěpaři / oštěpařovi	oštěpařům
akuzativ	oštěpaře	oštěpaře
vokativ	oštěpaři	oštěpaři
lokál	oštěpaři / oštěpařovi	oštěpařích
instrumentál	oštěpařem	oštěpaři

význam

1. (ve sportu) atlet věnující se hodu oštěpem
   • Pravdou je, že za 15 let se nenašel oštěpař, který by se hodu Jana Železného z 25. května 1996 alespoň přiblížil.

překlady

1. • angličtina: javelin thrower
   • němčina: Speerwerfer m
   • ruština: копьеметатель m
   • slovenština: oštepár m

související

• oštěp
• oštěpařka
• oštěpář
• oštěpařský