oženiti

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈʔɔʒɛɲɪcɪ]

dělení

• ože-ni-ti

sloveso

význam

1. zastaralý a knižní tvar infinitivu slovesa oženit
   • „A koho si chceš vzíti?“ — „Tuhle žebračku.“ — „Ach, synu můj! což pak není tu v městě mezi kupci dosti krásných dcer?“ — „Jen vy mě s tou ožeňte; neoženíte-li mne,“ povídá, „já si něco udělám.“ Tehdy oni sebrali na radu všecky kupce a všecko kněžstvo: co dělati? mají-li jej s tou žebračkou oženiti, čili nemají? A ti kněži řekli: „Je mu tak už souzeno; pán Bůh chtěl, aby si vzal žebračku.“

související

• oženiti se