obdélník

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈʔob.dɛːl.ɲiːk]

dělení

• ob-dél-ník

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	obdélník	obdélníky
genitiv	obdélníka / obdélníku	obdélníků
dativ	obdélníku	obdélníkům
akuzativ	obdélník	obdélníky
vokativ	obdélníku	obdélníky
lokál	obdélníku	obdélnících
instrumentál	obdélníkem	obdélníky

význam

1. čtyřúhelník, který má obě dvojice protilehlých stran rovnoběžné, stejně dlouhé a všechny vnitřní úhly pravé
   • Obsah obdélníku spočítáme jako součin délek dvou přilehlých stran.

překlady

1. čtyřúhelník

   • angličtina: rectangle
   • francouzština: rectangle m
   • hornolužická srbština: praworóžk m
   • italština: rettangolo m
   • japonština: 長方形
   • korejština: 직사각형
   • latina: rectangulum s
   • němčina: Rechteck s
   • polština: prostokąt m
   • ruština: прямоугольник m
   • slovenština: obdĺžnik m
   • španělština: rectángulo m
   • ukrajinština: прямокутник m
   • vietnamština: hình chữ nhật

synonyma

1. (částečně) pravoúhelník

související

• obdélníček
• obdélníkový

externí odkazy

• Článek Obdélník ve Wikipedii