obrlajtnant
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [ɔbr̩lajtnant]
etymologie
[editovat]Z německého Oberleutnant. Tvořeno předponou obr- (z německého ober – nad) a názvu hodnosti lajtnant – poručík.[1]
podstatné jméno
[editovat]- rod mužský životný
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | obrlajtnant | obrlajtnanti |
| genitiv | obrlajtnanta | obrlajtnantů |
| dativ | obrlajtnantu / obrlajtnantovi | obrlajtnantům |
| akuzativ | obrlajtnanta | obrlajtnanty |
| vokativ | obrlajtnante | obrlajtnanti |
| lokál | obrlajtnantu / obrlajtnantovi | obrlajtnantech |
| instrumentál | obrlajtnantem | obrlajtnanty |
význam
[editovat]- (zastarale, hovorově) nadporučík
- Švejk zasalutoval a ozval se: „Poslušně hlásím, pane obrlajtnant, že na mě svalili, že jsem zastavil vlak.“[2]
poznámky
[editovat]- ↑ Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971, [cit. 2012-12-20]. Heslo obr-.
- ↑ Jaroslav Hašek: Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války