odškloudnout

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ˈʔɔtʃklɔʊ̯dnɔʊ̯t]

dělení[editovat]

  • od-škloud-nout

etymologie[editovat]

Přes staročeské otšklúdnúti (sě) z předpokládaného praslovanského *otъsklǫdnǫti (sę).

sloveso[editovat]

  • dokonavé
  • intranzitivní

časování[editovat]

Oznamovací způsob
osoba číslo jednotné číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
budoucí čas odškloudnu odškloudneš odškloudne odškloudneme odškloudnete odškloudnou
Rozkazovací způsob
osoba číslo
jednotné
číslo množné
2. 1. 2.
odškloudni odškloudněme odškloudněte
Příčestí
rod číslo jednotné číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
činné odškloudl odškloudla odškloudlo odškloudli odškloudly odškloudla
trpné odškloudnut odškloudnuta odškloudnuto odškloudnuti odškloudnuty odškloudnuta
Přechodníky
rod číslo jednotné číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
minulý odškloudnuv odškloudnuvši odškloudnuvše

význam[editovat]

  1. (nářečně) (odškloudnout + dativ / odškloudnout od + genitiv) opustit někoho, stát se nevěrným
    • Tedy co tu hořekuješ, mladinká? Chtěl ti snad odškloudnout hoch?[1]

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. Karolína Světlá: Námluvy