odškloudnout
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [ˈʔɔtʃklɔʊ̯dnɔʊ̯t]
dělení[editovat]
- od-škloud-nout
etymologie[editovat]
Přes staročeské otšklúdnúti (sě) z předpokládaného praslovanského *otъsklǫdnǫti (sę).
sloveso[editovat]
- dokonavé
- intranzitivní
časování[editovat]
osoba | číslo jednotné | číslo množné | ||||
---|---|---|---|---|---|---|
1. | 2. | 3. | 1. | 2. | 3. | |
budoucí čas | odškloudnu | odškloudneš | odškloudne | odškloudneme | odškloudnete | odškloudnou |
osoba | číslo jednotné |
číslo množné | |
---|---|---|---|
2. | 1. | 2. | |
odškloudni | odškloudněme | odškloudněte |
rod | číslo jednotné | číslo množné | ||||
---|---|---|---|---|---|---|
mužský životný i neživotný |
ženský | střední | mužský životný |
mužský neživotný a ženský |
střední | |
činné | odškloudl | odškloudla | odškloudlo | odškloudli | odškloudly | odškloudla |
trpné | odškloudnut | odškloudnuta | odškloudnuto | odškloudnuti | odškloudnuty | odškloudnuta |
rod | číslo jednotné | číslo množné | |
---|---|---|---|
mužský | ženský střední |
mužský ženský střední | |
minulý | odškloudnuv | odškloudnuvši | odškloudnuvše |
význam[editovat]
- (nářečně) (odškloudnout + dativ / odškloudnout od + genitiv) opustit někoho, stát se nevěrným
- Tedy co tu hořekuješ, mladinká? Chtěl ti snad odškloudnout hoch?[1]
související[editovat]
poznámky[editovat]
- ↑ Karolína Světlá: Námluvy