odmítajíc

čeština

výslovnost

• IPA: [ɔdmiːtajiːt͡s]

dělení

• od-mí-ta-jíc

sloveso

význam

1. přechodník přítomný jednotného čísla ženského a středního rodu slovesa odmítat
   • Ředitel chtěl cosi říci, ale nemocná pohlédnuvši na něho svýma, dosud hezkýma očima, trpce se usmála a posuňkem odmítajíc jeho omluvu klidně pokračovala (…)

související

• odmítaje
• odmítajíce