odmítaje

čeština

výslovnost

• IPA: [ɔdmiːtajɛ]

dělení

• od-mí-ta-je

sloveso

• nedokonavé

význam

1. přechodník přítomný jednotného čísla mužského rodu slovesa odmítat
   • Herder, „velekněz čistého člověčenství“, prohlašuje národy za přirozené orgány člověčenstva, odmítaje zároveň státy jako orgány „umělé“.

související

• odmítajíc
• odmítajíce