odorat

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈʔɔdɔrat], [ˈʔɔtʔɔrat]

dělení

• od-orat

varianty

• (v obecném jazyce) odvorat, vodvorat, (archaicky) odorati

sloveso

• dokonavé
• tranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
budoucí čas	odorám / odořu	odoráš / odoře	odorá / odořeš	odoráme / odořeš	odoráte / odořete	odorají / odořou

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	odorej / odoř	odorejme / odořme	odorejte / odořte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	odoral	odorala	odoralo	odorali	odoraly	odorala
trpné	odorán	odorána	odoráno	odoráni	odorány	odorána

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
minulý	odorav	odoravši	odoravše

význam

1. oráním odstranit

synonyma

1. uorat

antonyma

1. přiorat

související

• odorávat
• oráč
• orat
• orba
• orný

francouzština

výslovnost

• IPA: [ɔ.dɔ.ʁa]  odorat^{? • info}

podstatné jméno

• rod mužský

skloňování

pád \ číslo	singulár	plurál
nominativ	odorat	odorats

význam

1. čich

synonyma

1. flair, olfaction

související

• odeur
• odorant

poznámky

• Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971. Heslo odorati.