orat

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]

dělení

[editovat]
  • zorali

sloveso

[editovat]
  • nedokonavé
  • tranzitivní

časování

[editovat]
Oznamovací způsob
osoba číslo jednotné číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
přítomný čas ořu / orám ořeš / oráš oře / orá ořeme / oráme ořete / oráte ořou / orají
Rozkazovací způsob
osoba číslo
jednotné
číslo množné
2. 1. 2.
/ orej ořme / orejme ořte / orejte
Příčestí
rod číslo jednotné číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
činné oral orala oralo orali oraly orala
trpné orán orána oráno oráni orány orána
Přechodníky
rod číslo jednotné číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
přítomný oraje orajíc orajíce

význam

[editovat]
  1. (v zemědělství) rýt pluhem nebo obdobným zařízením do prsti, s účelem ji zkypřit, např. před zasetím obilí; vytvářet brázdu
    • U panského dvora náš Vitoušek orá, strakaté volečky má..[1]
    • Ach synku, synku, doma-li jsi? Tatíček se ptá, oral-li jsi..[2]
    • Na hoře Jan oře. Přiletělo devět vran. – Oblečen oře? – Nah oře! – Na radost oře? Kdepak, na žal, na hoře... na hoře oře Jan
    • Spřežení volků oralo brázdu, za spřežením kráčel rozsévač a sel...
    • Železo však u vážnosti mějte! Jím v čas pokoje role orejte, v čas zlý se jím proti nepříteli chraňte![3]
    • silnýma rukama uchopil je za rohy, zapřáhl do těžkého, železného pluhu a kopím ostrým je donutil, že táhli těžký pluh. Takto oraje nasil všady dračích zubův, a když všecko pole osil, šel k řece[4]
  2. (v obecném jazyce, expresivně) snadno vnucovat někomu svoji vůli
    • Jeho manželka s ním teda pěkně orá – to se jen tak nevidí, být takhle pod pantoflem.
    • Nedávejte sebou tak orat, ano, nenechte politiky, aby s vámi takhle orali.
  3. (v obecném jazyce, hovorově) (orat to, častěji varianta s protetickým v-, tedy vorat) kazit, břídit, odvádět práci s nekvalitními výsledky
    • Už to zase oráš – prosím tě, dej sem raději to šití a jdi si číst.
    • Co mladí orali, to museli starší napravovat.

překlady

[editovat]
  1. rýt zeminu
  2. vnucovat svou vůli
  3. kazit, dělat fušersky

synonyma

[editovat]
  1. obdělávat, vzdělávat, kypřit
  2. vláčet, komandovat, vodit na provázku, manipulovat, (vulgárně, expresivně) vyjebávat (s někým)
  3. babrat, packat, fušovat, hudlařit, mrvit, kazit

související

[editovat]

latina

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [ˈʔɔːrat]

sloveso

[editovat]
  • 1.konjugace
  • intranzitivní

význam

[editovat]
  1. třetí osoba jednotného čísla indikativu přítomného času činného rodu slovesa ōrāreřeční; modlí se
    • Monachus benedictīnus ōrābat et labōrābat, ōrat et labōrat semperque ōrābit et labōrābit. – Benediktinský mnich se modlil a pracoval, modlí a pracuje a vždy se bude modlit a pracovat.
    • Orator Cicero in rostris impavide orat (orationem dicit), postea artem oratoriam praesentibus necnon posteritati docet.
    • Sancta Maria, regina caelorum, numquam fatigata, pro nobis orat et intercedit.

související

[editovat]

poznámky

[editovat]
  1. lidová píseň
  2. lidová píseň
  3. Alois Jirásek: O Přemyslovi
  4. Josef Beran: O Argonautech