oficír

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ɔfɪt͡siːr]

dělení[editovat]

  • ofi-cír

etymologie[editovat]

Z německého Offizier.

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský životný

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ oficír oficíři/oficírové
genitiv oficíra oficírů
dativ oficíru/oficírovi oficírům
akuzativ oficíra oficíry
vokativ oficíre oficíři/oficírové
lokál oficíru/oficírovi oficírech
instrumentál oficírem oficíry

význam[editovat]

  1. (zastarale) důstojník