oficír
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [ɔfɪt͡siːr]
dělení[editovat]
- ofi-cír
etymologie[editovat]
Z německého Offizier.
podstatné jméno[editovat]
- rod mužský životný
skloňování[editovat]
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | oficír | oficíři/oficírové |
| genitiv | oficíra | oficírů |
| dativ | oficíru/oficírovi | oficírům |
| akuzativ | oficíra | oficíry |
| vokativ | oficíre | oficíři/oficírové |
| lokál | oficíru/oficírovi | oficírech |
| instrumentál | oficírem | oficíry |
význam[editovat]
- (zastarale) důstojník