okenní

čeština

výslovnost

• IPA: [ɔkɛɲiː]

dělení

• oken-ní

přídavné jméno

• měkké

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	okenní	okenní	okenní	okenní	okenní	okenní	okenní	okenní
genitiv	okenního	okenního	okenní	okenního	okenních	okenních	okenních	okenních
dativ	okennímu	okennímu	okenní	okennímu	okenním	okenním	okenním	okenním
akuzativ	okenního	okenní	okenní	okenní	okenní	okenní	okenní	okenní
vokativ	okenní	okenní	okenní	okenní	okenní	okenní	okenní	okenní
lokál	okenním	okenním	okenní	okenním	okenních	okenních	okenních	okenních
instrumentál	okenním	okenním	okenní	okenním	okenními	okenními	okenními	okenními

význam

1. vztahující se k oknu
   • Většinu dní ležel ve své světnici, ústa pootevřena horkem, a naslouchal, jak dorážejí mouchy na okenní síť; po celé hodiny, po celé dny civěl na strop a stěny polepené vzorkovanou tapetou.