olbřím

čeština

výslovnost

• IPA: [ɔlbr̝iːm]

dělení

• ol-břím

etymologie

Převzato za obrození z polského olbrzym, které má stejný původ jako běžné české obr: pochází zřejmě od jména kočovných Avarů.

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	olbřím	olbřímové
genitiv	olbříma	olbřímů
dativ	olbřímu / olbřímovi	olbřímům
akuzativ	olbříma	olbřímy
vokativ	olbříme	olbřímové
lokál	olbřímu / olbřímovi	olbřímech
instrumentál	olbřímem	olbřímy

význam

1. (knižně) obr
   • …jezdec užasnutý oči zvedne — před sebou olbříma muže zhledne.
   • …mladistvý David vzmachem svého praku olbříma srazil

související

• olbřímí

poznámky

• Příruční slovník jazyka českého a kartotéka novočeského lexikálního archivu. Ústav pro jazyk český, 1935-1957, [cit. 2021-08-21]. Heslo olbřím.