omerta
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [ˈʔɔmɛrta]
dělení[editovat]
- omer-ta
etymologie[editovat]
Výpůjčka z italského omertà; jihoitalské místní formy umiltà („pokora“), z latinského humilitās z humilis („skromný“) z humus („půda“, „země“).
podstatné jméno[editovat]
- rod ženský
skloňování[editovat]
pád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | omerta | omerty |
genitiv | omerty | omert |
dativ | omertě | omertám |
akuzativ | omertu | omerty |
vokativ | omerto | omerty |
lokál | omertě | omertách |
instrumentál | omertou | omertami |
význam[editovat]
poznámky[editovat]
- Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2018-01-09]. Heslo omerta.
externí odkazy[editovat]
- Článek Omerta ve Wikipedii