pokora

čeština

výslovnost

• IPA: [pɔkɔra]

dělení

• po-ko-ra

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	pokora	pokory
genitiv	pokory	pokor
dativ	pokoře	pokorám
akuzativ	pokoru	pokory
vokativ	pokoro	pokory
lokál	pokoře	pokorách
instrumentál	pokorou	pokorami

význam

1. kladná mravní vlastnost (ctnost), jejímž hlavním obsahem je střízlivé (neponížené, ale též nepovyšující se) nahlížení sebe sama, a to zejména na základě uvědomění si vlastních nedokonalostí a chyb

překlady

1. • angličtina: humility
   • francouzština: humilité ž
   • hebrejština: שִׁפְלוּת
   • latina: humilitas
   • němčina: Demut s

synonyma

1. poníženost, skromnost

antonyma

1. pýcha, namyšlenost, nafoukanost, nadřazenost

související

• pokorný
• pokorně
• pokořit

slovní spojení

• falešná pokora

externí odkazy

• Encyklopedický článek Pokora ve Wikipedii