omluva
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [ɔmlʊva]
dělení[editovat]
- omlu-va
podstatné jméno[editovat]
- rod ženský
skloňování[editovat]
| Substantivum | singulár | plurál |
|---|---|---|
| nominativ | omluva | omluvy |
| genitiv | omluvy | omluv |
| dativ | omluvě | omluvám |
| akuzativ | omluvu | omluvy |
| vokativ | omluvo | omluvy |
| lokál | omluvě | omluvách |
| instrumentál | omluvou | omluvami |
význam[editovat]
- sdělení vyjadřující lítost nad vykonaným činem
- Za to, co jsem ti provedl včera, ti dlužím omluvu.
- tvrzení vysvětlující důvody předchozího jednání se špatnými důsledky
- To, že se rozbilo vaše auto, není žádná omluva. Měl jste přijet autobusem.
překlady[editovat]
- —
související[editovat]
poznámky[editovat]
- Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 2008-02-27, [cit. 2011-02-24]. Heslo omluva.