opovržeš

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈʔɔpɔvr̩ʒɛʃ]

dělení

• opo-vr-žeš

sloveso

• dokonavé
• tranzitivní (!)

význam

1. (archaicky) druhá osoba jednotného čísla indikativu budoucího času činného rodu slovesa opovrci / opovrhnout)
   • Ty pak, Brute! poněvadž tobě buďto Bůh, buďto matka, musím tak říci, všech věcí přirození, dalo rozum, nad který nic není lepšího a vyvýšenějšího, což se tak sám potupíš a opovržeš, aby nemněl, by jaký mezi tebou a hovadem byl rozdíl?

synonyma

1. (neutrálně) opovrhneš, pohrdneš, zhrdneš

související

• uvržeš
• opovrhuješ
• neopovržeš
• povržeš
• opovrz
• svržeš